wz

19.12.2006

Půlnoční vánoční v Krupce.

„Ti-še a o-cho-tně a-kro-bat na plot-ně hoří, krás-ně hoří…s lipolkami tu bouchlo, to tajemné kouzlo Vánoc.“ Citace upravené vánoční písně Purpura předznamenává poetickou předvánoční náladu, která panuje za klávesnicí při sepisování tohoto příspěvku.
Už mne nebaví psát detailní zpravodajství ze soutěží halových akrobatů. Nezáživné téma. Není co popisovat. Ani vás by nebavilo číst reportáž ve stylu: “… náš pilot Olaf Ohavson plynule odstartoval a startovní postup se mu skutečně vydařil. Olaf odváděl i v dalších obratech robotický výkon. Bohužel kritický okamžik přišel v letu na zádech do kruhu , který nebyl souměrný a navíc byl chybně umístěn, takže dobře se vyvíjející…“ Nic moc ke čtení,že? Pojmu to tedy tentokrát jako souhrnnou zprávu o stavu českého haloletectví ke konci roku 2006.
V sobotu 16.12. se létala ve sportovní hale v Krupce další soutěž halových akrobatů a halových pylonů. Pořadatelem podniku byl Pavel Dvořák, jenž zvládl nejen pošéfovat celou soutěž, ale i závodit. Začínalo se netradičně v 16:00, což je v Krupce již tradiční čas a soutěž se protáhla až do neděle 01:00, kdy skončilo slavnostní vyhlášení ospalých vítězů. Létaly se všechny obvyklé kategorie.
F3P - v této kategorii vznikla z historického hlediska zajímavá situace. Aby bylo vše jasnější i laikům, použiji k jejímu popisu pár historických přirovnání. Počátky halové akrobacie v Čechách sahají do doby, kdy svahovým kombaťákům Davidovi Kyjovskému a Borisovi Guičovi začalo být na větrem bičovaných svazích zima a rozhodli se přemístit se do tepla hal a tělocvičen. Zvolili tedy halovou akrobacii a ovládali veškeré dění v této kategorii. První, kdo se na jejich řádění už nemohl dívat byl car Petr „Veliký“(*), který s rozdělením kategorie na „profi“ a „amatéry“ a nástupem pravidel F3P převzal veškerou tíhu vládnutí na sebe a dokonce podnikal i úspěšné zahraniční výpady (Germánie). V podstatě celá loňská sezóna se odehrála pod jeho nadvládou. Úvod letošní sezóny naznačoval, že Petr „Veliký“ bude vládnout tvrdou rukou i nadále. Nečekaný domácí převrat jej však donutil stáhnout se zpět, přerušit dobývání zahraničních území a dokonce i opustit český trůn. Krátkého bezvládí využil bazilíšek Honza, který přijal vladařské jméno Jan „Týnský“ a nenápadně, ale důrazně, převzal žezlo v halách v království českém. Vítězem v Krupce se tedy stal Honza Špatný alias Jan „Týnský“.
F3P-B – jasnou výhodu mají lidi, kteří zvládají mutaci B2 této sestavy. Je znatelně náročnější než B1 a očím bodovačů více lahodí a tak je i lépe hodnocená. Vítězství si odnesl Honza Bláha alias „mladej Losna“.
Aeromuzikály - tam se to trošku mele. Ale Jan „Týnský“ je tzv. v laufu a tak vyhrál. Na mne osobně udělal největší dojem muzikál Lukáše Krevňáka – neskutečně dobrý nápad s imitací letu upoutaného modelu. I diváci řičeli překvapením a nadšením.
Pylony – podruhé v sezóně zvítězil Pavel Dvořák. Svou Miss Americu má skutečně „v ruce“ a navíc má zmáknutou i taktiku létání. K úspěchu v pylonech je třeba mít štěstí a to v míře vrchovaté. A štěstí, jak známo, přeje dobře připraveným. Takže Pavel zvítězil zcela po zásluze.
Celkové hodnocení soutěže – výborná noční zábava. Díky Pavle.

Hala v Krupce je prostorná a vysoká, pro haloletce jako dělaná..
Pavel Dvořák pátrá, radí, informuje...
Vítězné stroje Jana "Týnského".
Borisův Beat.
Clik! Tomáše Ciniburka.
Příznivci dvojplochů to nevzdávají. Tenhle je Zdeňka Petláka.
Jiří Potenský se svým Clikem?
Lukáš Krevňák a aeromuzikálový upoutanec.
Pylony jsou kategorie, kde se může každý vyřádit jak pilotně, tak konstrukčně. Tento speciál patří Jiřímu Potenskému.
Pylon Zdeňka Petláka.
Pylonový Jakýček 54 Tomáše Ciniburka.
Sada pyloňáčků Jiřího Šmída.
Superbrus Borise Guiče - držitel nejrychlejšího času dne.
Pokročilá hodina se podepsala na únavě soutěžících. Například Zdeňek Petlák a Ondra Rubeš se vždy nechali vzbudit, odlétli to, co se po nich žádalo a zase šli spát.
F3P: 1. Honza Špatný, 2. David Kyjovský, 3. Lukáš Krevňák.
Aeromuzikály: 1. Honza Špatný, 2. Lukáš Krevňák, 3. Boris Guič.
F3P-B: 1. Honza Bláha, 2.Marek Plichta, 3.Ondřej Rubeš.
Pylony: 1.Pavel Dvořák, 2. Boris Guič, 3. Honza Špatný.

Nerad bych se opakoval. Mé osobní pocity z mnou předvedeného výkonu jsou nezajímavé. Tak jen pro úplnost. Po ukončení celé akce jsem v hluboké noci nejel domů, ale rovnou do nejmenované psychiatrické léčebny, kde jsem vzbudil službu konajícího primáře Chocholouška (vnuk stejnojmenného psychiatra ze známé české komedie). Požádal jsem jej dobrovolně o hospitalizaci a až do rána s ním diskutoval na téma „Proč zrovna já…“. Dostalo se mi náležitého ošetření a včera večer jsem byl volný. Dnes jsem tedy zasedl a sepsal pro vás sobotní zážitky a postřehy.

 

(*) pan Petr Chyška