wz

8.7.2002

Mini Slow Fly Cup 2002  -  Mýto 22.6.2002

  Na letišti AMG Mýto uspořádal Miloš Petrbok (MP model) v sobotu 22.6.2002 setkání příznivců slow a parkflyerů nazvané Mini Slow fly Cup. Akce byla naplánována od 09:00 do nevidím a počasí vyšlo vcelku dobře - na můj vkus mohlo být o pár stupňů méně a občas mohl foukat přece jen slabší vitr. Jestliže jsem již v komentářích k některým akcím, kterých jsem se zúčastnil použil formulaci "pohodová akce" , tak jsem nevěděl o čem hovořím. Mini Slow Fly Cup totiž svou atmosférou a pohodovostí všechny dosavadní akce vysoko předčil. Na účasti na této akci jsme se s Jardou Brojírem dohodli již dávno předem a tak jsme 22.6. ráno naplnily auto parkflyery až po střechu a vyrazili jsme. Při příjezdu na letiště zde již byli kluci z Prahy - Vláďa Műller, Patrik Švejnoha a Petr Michalovič a příslušníci Potensky Air Force - oba Potenští, Dan Šimáček a Milan Nevrlý. Jak jsme se dověděli, hoši zde již byli od pátečního večera a měli za sebou již několik tréninkových letů, přestáli ve zdraví dešťovou smršť, která se přihnala v pátek večer a ještě stačili naladit formu v místním Pohostinství, jehož služby si nemohli vynachválit. Na letišti byl již i Miloš Petrbok se svými přáteli a připravovali vše potřebné a mimo jiné i rozjížděli činnost buffetu "U zlomené vrtule" jehož obsluha se starala o občerstvení po celý den. V průběhu dopoledne se tréninkově létalo a postupně se sjížděli i ostatní účastníci setkání ať létající či jen okukukující. Ze známých modelářských person se zde kromě Jiřího Potenskýho objevil i Karel Hacker, který předvedl i modely z produkce svojí firmy a Ivan Hořejší, který v přestávkách předvedl spolu s Martinem Sporkou nové RC házedlo a zrealizovali zde i zajímavý pokus - Ivan Hořejší vlekal model kategorie F1A na 50-ti metrové vlečné šňůře a v okamžiku kdy byl model na plně napnuté šňůře nejvýše Martin Sporka házel RC házedlo, aby se tak dalo porovnat, jak vysoko ze RC házedlo po odhodu dostane, No řeknu vám, moc do těch 50-i metrů většinou nezbývalo. Po obědě se začalo létat již soutěžně v několika kategoriích. Úkolem bylo vždy obletět co nejrychleji 10 okruhů na vytýčené trati. Ale o umístění tentokráte skutečně nešlo - diplom a skleničku s emblémem Mini Slow Fly Cupu dostal každý soutěžící. Celý letový program se podařilo během odpoledne odlétat a tak asi v 19:00 proběhlo oficiální ukončení akce. Pro úplnost tedy jména vítězů: EPP modely - Jarda Brojír(Toro 300), polomakety do 250g - Karel Hacker(Jodel Bebe), polomakety do 500g - Petr Michalovič(GeeBee), volná kategorie - Vláďa Műller(Svištík).
  A co se objevilo nového či zajímavého? Zdá se, že se v širším měřítku začíná prosazovat pohonná jednotka složená z motoru Speed280 a vrtule Gunter 125x110. Teď už vidím všechny ochránce přeťežovaných motorů jak se jim zježili hrůzou vlasy na hlavě. Ale ať si říká kdo chce co chce, tenhle pohon ve spojení s NiMh bateriemi 720HRAAAU či NiCd o kapacitě 270 či 350mAh prostě funguje dost dobře. Malé pylóňáčky s ním létají velice svižně, Karel Hacker na tento pohon předělal svou stavebnici Jodel BeBe a s tímto modelem zvítězil v kategorii polomaket do 250g. Miloš Petrbok svého polystyrénového Ponniera vybavil také tímto pohonem a ten s ním létá velice pěkně. Obecně lze říci, že modely pro tuto pohonnou jednotku by měly bý o chlup menší, než je zvykem u modelů pro pohon motorem třídy 280 s převodem. Odhaduji, že rozpětí by se mělo pohybovat asi od 650 mm do 800mm. Jako inspirace mohou sloužit modely firmy Herr.
Opět se potvrdilo, že výhodnější pro slow a park flyery je polystyrénová kostrukce než klasická balsovo-žbrdlínková. Vzhled modelu je samozřejmě věc osobního vkusu, ale co se týče opravitelnosti přímo na letišti v případě havárie jsou na tom "polystyréňáky" mnohem lépe.,

Letiště AMG mýto Skupinové foto účastníků, pořízené těsně před slavnostním ukončením. Tady rozdávám nějáké "chytro" ohledně svého pylóňáčku. Zkoušel jsem sklopku Graupner 120x50, ale ta se hodí spíše do pomalých letadel. Pylóňáček je s ní moc pomalý. Corsair ze stavebnice FSK létal výborně se SPEEDEM 280, převodovkou 1:4 a třílistou vrtulí FSK.
GeeBee Petra Michaloviče - nádherné éro jak vzhledově tak letově A tady GeeBee na startu závodu proti mému Morane. Neměl jsem šanci...
Patrik Švejnoha zalétával svůj nový model, který nepatří rozhodně mezi parkflyery. Původně pohon obstarával motor MEGA S5 s převodovkou a 20 články velikosti SCR. Ovšem ve druhém zalétávacím letu se stala nepochopitelná věc - přetrhl se hřídel motoru! Následovalo tvrdé vynucené přistání a poškození přední části modelu, kterou se ale podařilo opravit a tak došlo i na vyzkoušení sříďáku Patrikovy vlastní konstrukce(prý na to m nic není). Model s ním a 10 článkovovou baterií letěl velice pěkně a majestátně. Mimochodem - řekli by jste, že celý model je z pěnového polystyrénu?
Hercules Dana Šimáčka poháněný 4x POT01A Mig 21 Pavla Hlávky mezi parkflyery také nepatří. Pohon obstarává Mega Nano s tlačnou vrtulí.
Stojánka modelů Miloše Petrboka - Čmelák a Ponnier, oba polystyrénové konstrukce.
Modely Jiřího Šmída - Černá vdova, Avia BH21 a SlowFun. Slow Fun dokonce zaznamenal vítězný sestřel jednoho z modelů Karla Hackera.
Mustang s plochým trupem Patrika Švejnohy.